Klient: | Soukromá osoba |
Nájemce: | Soukromá osoba |
Architekt: | D3A |
Autor: | Tomáš Prouza, Eva Macková |
Využití: | Rodinný dům |
Interiér: | D3A |
Realizace: | 2011 - 2015 |
V našich krajích nevšední koncept atriových domů je nám velmi blízký. Kompaktní – od okolí zdí oddělené atrium - se totiž daleko lépe, než klasická zahrada stane součástí prostoru a života domu. Je prostě dalším pokojem bytu. Je nám blízká úspornost a intenzita využití pozemku. Širokou tradici v tom mají Japonci, kteří jsou v přemýšlení o prostoru a detailu vepředu. Sem bychom také sáhli pro některé reference. Baví nás jednoduchost, úspornost v materiálech a detailech, skloubená s promyšlenou užitností.
Dům není ani velký ani malý. Pro dva vynikající, ale pro čtyři ještě stále dobrý. Velmi přirozeně se člení na obytné přízemí s ložnicí (masterbedroom) a na suterenní podlaží s dětskými pokoji. Je tu „mírný” zasloužený nepoměr komfortu ve prospěch přízemí, který navrhujeme zmírnit propojením suterenu vnějšími schody s atriem. To je nejen funkčně výhodné, ale prosvětlení z jihu a průhledy do atria přinese dolů novou kvalitu. Dalším důležitým vylepšením je odkopání terénu před prosklenými dveřmi pokojů.
Vynikající bude střešní „penthouse”, který bude nejen příjemným užitným prostorem, ale důležitý je přínos v prosvětlení schodiště, které je nyní tmavým místem domu.
Zahrada by měla být stejně uměřená jako dům. Je navržená ve dvou úrovních, spojených jednoduchým dřevným stupněm. Používáme jen dva materiály – dřevěnou palubu a bračský mramor použitý na bazének, přilehlou terasu a jako lomový štěrk pod výsadbu bambusů. Závěr zahrady je jeden hustý porost bambusu s dřevěnou cestičkou k brance. Krom toho jsou v zahradě jen dva vybrané soliterní stromy a stěny střídmě porostlé břečťanem. V horkých dnech se přes terasu vysune bílá tenká deska. Klid doplňuje ševelení větru a zurčení vody.