2018 Filharmonie na Vltavské

Zadání prověřovací studie (citace části textu):

„PREAMBULE

Myšlenka postavit v Praze nový koncertní sál se vrací jako téma odborných a veřejných diskuzí již řadu desetiletí. Praha má dva slavné koncertní sály – Dvořákovu síň Rudolfina z roku 1885 a Smetanovu síň Obecního domu z roku 1911. Tyto sály však neodpovídají požadavkům 21. století a požadavkům na hraní symfonické hudby. Zároveň v Praze neexistuje koncertní sál s kapacitou větší než 1300 míst.

Záměrem hl. m. Prahy je vznik nového společenského centra, jehož jádrem bude koncertní sál s kapacitou zhruba 1800 míst. Hlavní prioritou bude dosažení špičkové akustiky pro hraní symfonické
hudby. Součástí budovy filharmonie bude také sál pro komorní koncerty s kapacitou cca 450 míst.

Lokalita Vltavská byla přijata Radou hl. města Prahy usnesením číslo 2033 ze dne 29.8.2017. Území nazývané Vltavská se nachází na rozhraní čtvrti Letná a brownfieldu po bývalém nákladovém nádraží Bubny, leží při jižním nábřeží holešovického meandru Vltavy a nachází se zde stejnojmenná stanice metra. Dnes je území determinováno zejména vedením dopravní infrastruktury a úpravami nivelity terénu. Řeka je odříznuta vytíženou komunikací Nábřeží Kapitána Jaroše a nájezdy na Hlávkům most.
Bariéru tvoří i těleso severojižní magistrály a železniční trať ve východní části území.

Jak přetvořit území ve fungující veřejný prostor, který bude náležitým nástupem do budovy filharmonie, je jednou z klíčových otázek, na kterou je třeba v rámci této studie odpovědět. Výstavba
koncertního sálu je příležitostí pozdvihnout na vyšší úroveň celou lokalitu Vltavská – potenciál vybraného místa je velmi vysoký.
Investice do této části města se může vysoce zúročit i díky návaznosti na nejdůležitější transformačních území v Praze - Holešovice Bubny.

ÚČEL PROVĚŘOVACÍ STUDIE
Účelem studie je prověřit možnosti umístění budovy filharmonie v lokalitě Vltavská v souvislosti s významným záměrem hlavního města Prahy. Prověřovací studie bude sloužit pro:
— Podrobné prověření lokality Vltavské v návaznosti na zpracování odborného posudku Holešovice - Bubny,
— připravované zadání budovy filharmonie a úpravy jejího okolí.

CÍLE PROVĚŘOVACÍ STUDIE
Cílem studie je v území detailně prověřit:
- Nejvhodnější polohu pro budovu filharmonie, včetně vymezení vstupů do objektu,
- řešení dopravní infrastruktury,
- uspořádání a charakter veřejných prostranství,
- výškové poměry v území.“


Úvod
Filharmonie na Vltavské je pokračováním práce, které jsme se společně se čtyřmi dalšími vyzvanými týmy (CMC architects, GABU Heindl Architektur, Pelčák a partner architekti, Thomas Müller Ivan Reimann Architekten) zúčastnili v září 2017. Týmy se měly formou odborného posouzení vyjádřit k možnostem rozvoje plochy bývalého holešovického nádraží Bubny a jeho přilehlého okolí. Na toto území bylo v minulosti zpracováno množství urbanistických studií. Práce pěti týmů měla přispět k vytvoření zadání pro zpracování územní studie, na základě které bude z území sejmuta pověstná stavební uzávěra. Ta zde byla vyhlášena v rámci začlenění ploch nádraží do tzv. velkého rozvojového území. Tímto názvem jsou na území Prahy označena území, kde je nutno komplexně řešit problémy infrastruktury (zejména dopravy) a možnosti zástavby (rozsah zastavitelných a nezastavitelných ploch). Odborný posudek koncepce urbánního rozvoje Holešovic, jak se práce pěti týmů jmenovala, byl zadavateli prezentován a předán na začátku října 2017.

Kancelář profesora Pelčáka a naše kancelář D3A byly poté pověřeny zpracováním ověřovací studie umístění koncertního sálu – nové filharmonie v lokalitě Vltavská. Oba týmy v předcházející práci budovu filharmonie do oblasti Vltavské skutečně umístily. Nyní dostaly příležitost svůj názor na umístění zpřesnit. Principielní rozdíly v práci obou týmů se objevují zejména v řešení dopravy a způsobu řešení holešovického nábřeží.

Filharmonie na Vltavské
S myšlenkou stavby nového koncertního sálu přišla již na začátku devadesátých let skupina znalců a obdivovatelů vážné hudby. Byli v ní také architekti Miroslav Masák a Josef Pleskot. Právě od těchto dvou architektů jsem měl možnost si na jedné gremiální radě IPRu poslechnout celou historii boje o postavení nové filharmonie. V průběhu let byla v Praze prověřována řada míst. Pozornost se nyní soustředila na prostor okolo Vltavské. Pan architekt Masák upozorňoval na technická úskalí výběru tohoto místa. Jsou jím vibrace od všech druhů dopravy. Zejména je to ale celkový stav, v jakém se území nachází. Bez důsledného a nákladného přebudování celého prostoru mu umístění filharmonie v těchto místech nedává smysl. V tomto názoru se s panem Masákem naprosto shodujeme. Pokud se má nová filharmonie na Vltavskou umístit, je třeba stav území zásadně proměnit.

Stávající stav
Dnešní stav Vltavské je dán mimoúrovňovou křižovatkou v předpolí Hlávkova mostu. Většinu území zabírají dopravní stavby a mezi nimi se nacházející plochy zbytkové izolační zeleně. To zde vytváří nepřijatelné neměstské prostředí periferie. Vltava a její nábřeží jsou od prostoru města odděleny dopravní tepnou. Chodec se k řece nemá šanci dostat. K nápravě tohoto stavu musíme najít odvahu, všeobecnou shodu a pochopení. Změna bude stát nemalé prostředky, v každém případě se ale městu v budoucnu vyplatí.

Umístění filharmonie
V území je třeba nalézt dostatečně velkou plochu pro umístění nové budovy. V zadání studie je uvedeno, že předpokládaná zastavěná plocha pro budovu filharmonie bude cca 7 000 – 12 000 m2, kapacita hlavního sálu bude 1 800 míst a komorního sálu 450 míst. Nechceme filharmonii umisťovat nad tubusy metra, ani do úplné blízkosti železnice. Domníváme se, že i v určitém odstupu od dopravní infrastruktury bude řešení problémů akustiky náročné. V případě odlišného pohledu na organizaci automobilové dopravy (oproti dnešnímu stavu) je možné v území najít místo, které splňuje všechna výše uvedená kritéria. Navíc bude budova filharmonie blízko řeky a bude součástí zklidněného nábřeží.

S projektováním moderního koncertního sálu jsou v České republice poměrně čerstvé zkušenosti. V roce 2003 proběhla veřejná architektonická soutěž na budovu Janáčkova kulturního centra (JKC) v Brně. V soutěži jsme postoupili do druhého kola. Soutěžní návrh měl kapacitu 1 700 diváků v hlavním sále a 250 diváků v komorním sále. Budova JKC se realizuje podle vítězného návrhu Atelieru M1. Se znalostí prostorových možností brněnského návrhu (zastavěná plocha činila 4 970 m2) můžeme konstatovat, že nová budova filharmonie se do předpolí Vltavské vejde a že je možno zde na další volný prostor ležící mimo tubusy metra umístit například budovu galerie. Návrh nového koncertního sálu doprovázeného novou galerií posiluje vnímání Holešovic jako kulturního distriktu spojeného s Národní galerií ve Veletržním paláci a známou galerií DOX nalézající se v rekonstruovaném industriálním objektu.

Automobilová doprava
- automobilovou dopravu rozdělujeme do dvou hlavních stop, do upraveného uličního profilu Bubenské a Argentinské ulice
- na jihu zklidňujeme nábřeží a automobilovou dopravu vedeme až v tzv. druhém plánu, až za budovami nové filharmonie, radnice a areálu tržnice
- na nábřeží tak vzniká výjimečný souvislý chráněný prostor pro chodce a cyklisty, plně určený pro odpočinek a zábavu
- toto řešení je umožněno kompletní přestavbou předpolí Hlávkova mostu. Hlavní tah ve směru z centra pokračuje dál před Elektrické podniky a doprava k Argentinské odbočuje až na prodloužení ulice Antonínská
- odbočení vlevo ve směru od centra na Malou Stranu je umožněno na první světelné křižovatce do ulice před budovou Elektrických podniků
- od Malé Strany se do Argentinské dostaneme podjetím mostu, do kterého sklesáme novou rampou. Opakujeme tím řešení známé z jiných pražských mostů (například Čechova a Štefánikova mostu). Po podjetí zabočíme do směru souběžného s osou Hlávkova mostu. Zde nás připojovací rampa vyveze nahoru k hlavnímu tahu ve směru z centra.
- nová prodloužená Antonínská je rušnou městskou třídou, jakou známe z okolí náměstí I.P.Pavlova. Nestydíme se za to. K městu patří život s auty i bez nich. Důležité je, aby bylo možno ulici bezpečně přecházet. K tomu slouží světelná signalizace u přechodů. Auta se v městském prostoru budou pohybovat se stejnými omezeními jako v případě zklidněné magistrály.
- rozložení hlavních směrů automobilové dopravy do Bubenské a Argentinské ulice pokládáme za nesmírně důležité. Soustředění obou směrů do Argentinské vyvolává násobně složitější řešení křižovatek doprovázené všemi nutnými odbočovacími pruhy, ostrůvky pro přecházení, pruhy pro cyklisty apod. Holešovice budou tímto řešením navždy rozděleny vedví.
- přivedení aut na Vltavskou v této jedné stopě (Argentinskou) jenom potvrdí současný nepřijatelný stav. Záměr zklidnit nábřeží a propojit filharmonii s řekou se nezdaří.

Železnice
Ve studii „Koncepce urbánního rozvoje“ jsme přinesli alternativní návrh železnice včetně umístění nové železniční zastávky Bubny. Návrh sice vzbudil silné emoce, nebylo o něm však seriozně jednáno a nadále se prosazuje řešení železnice projektované společností Metroprojekt.
Domníváme se, že celkové předpolí Negrelliho viaduktu má mít městský charakter a že prodloužení Antonínské přes Vltavskou k Argentinské má mít charakter městské třídy. Tomu má také odpovídat řešení železnice. Vedle budovy nové filharmonie nemají být ozeleněné náspy s otvorem podjezdu určeného tramvaji. Tvrdíme, že náspy mají být nahrazeny novým mostním tělesem. Konstrukce železničního mostu má být nově řešena od prvního kamenného pilíře stávajícího Negrelliho viaduktu. Zde má nahradit nepůvodní železobetonové mostní pole rozkročené nad dnešními silnicemi a tramvajovou tratí.
Předpokládáme, že prostor pod mostem lze využít jako rozšíření specifického veřejného prostranství. Může tu být například velké cyklistické parkoviště s půjčovnou kol.



Tramvaje
- v zastávce Vltavská je měněno výškové uspořádání celé lokality a s tím souvisí také úpravy tramvajové trati
- mimoúrovňové vedení tramvaje z Antonínské k vestibulu metra rušíme. Niveletu Antonínské vyrovnáváme na původní úroveň ulice. Na křížení s ulicí Bubenská vzniká standardní světelně řízená křižovatka.
- zastávky tramvají před Elektrickými podniky zůstávají ve své pozici, jsou ale součástí úrovňového řešení křižovatky
- tramvajová zastávka s vazbou na metro Vltavská se posunuje mezi stanici metra a přístup k železniční zastávce Bubny
- část tramvajové zastávky je kryta železničním mostem. Na lidi čekající na tramvaj v případě nepříznivého počasí neprší
- tramvaj je z nábřeží před tržnicí přeložena do Jateční ulice
- tramvajovou dopravu v oblasti Holešovic navrhujeme posílit další trasou vedenou středem rozvojového území Bubny

Metro
- nástupiště stanice Vltavská je na úrovni 173,2 m. Nahoru z něj stoupají eskalátory na úroveň 183,6 m. Zde se nachází jižní vestibul.
- měníme jižní vestibul výstupu metra stanice Vltavská. Mění se nejen rozloha vestibulu, ale mění se i polohy výstupů na povrch. Nejblíže od výstupu z eskalátorů od nástupiště se nachází na jedné straně výtahy a na druhé eskalátory spolu s širokým schodištěm. Spojují vestibul s úrovní nové ulice.
- vestibul podchází pod komunikací (úroveň 183,6 m) a mezi objekty nového koncertního sálu a nové galerie vystupujeme na nábřeží k řece (úroveň 187 m)
- nebo nás rampa z výše popisovaného podchodu (vestibulu) vyvede do další úrovně (191,2 m) do krytého prostoru mezi oba nové objekty. Tato rozlehlá plošina má přímé propojení z ulice, kde navazuje na úroveň chodníku. Ve směru k řece hledíme na lidi vycházející ze spodní úrovně vestibulu a kráčející k řece nebo se náš pohled stáčí ke Štvanici a výhledům na město.
- v krytém prostoru jsou proti sobě umístěny hlavní vstupy do nové filharmonie a nové galerie
- vestibul má ještě svoji druhou část. Ta vede pod prodlouženou ulicí Antonínskou až do předpolí nové zastávky Bubny. Může mít formu jednoduchého propojení, tj. například zde může být pouze koridor pro pěší vybavený pojízdnými chodníky nebo to může být obchodní pasáž s nejrůznější vybaveností. V každém případě má tato část vestibulu zajistit spojení metra s železnicí „suchou nohou“.
- dobré spojení mezi stanicí metra a nástupním prostorem železniční zastávky Bubny nabízí také podloubí ve frontě domů podél Antonínské. Do podloubí ústí z vestibulu metra eskalátory spolu s širokým schodištěm. Na druhé straně podloubí, přerušené ulicí, navazuje na halu, ze které se eskalátory a výtahy vyjíždí do patra na úroveň železniční zastávky Bubny.


Nábřeží
Díky změně automobilové dopravy a přeložení tramvajové trati do Jateční ulice se podařilo vytvořit souvislý veřejný prostor nábřeží propojující město s řekou. V širokém pásu se tu podél řeky pohybují pouze chodci a cyklisté. Nové budovy filharmonie a galerie se stávají součástí veliké pěší zóny, která začíná v novém předpolí Hlávkova mostu a pokračuje podél tržnice až k ulici Komunardů. Toto je nové Bubenské nábřeží. Jsou tu velkorysé dlážděné plochy, široká venkovní schodiště a rampy klesající k náplavce u řeky. Představujeme si opravdové městské nábřeží, jaké má Praha například na Výtoni podél Rašínova nábřeží. Také Holešovice mají obrovský potenciál a město zde může sestoupit až k řece. Na nábřeží bez aut mohou být parkové plochy, z dláždění mohou vyrůstat skupiny stromů …

Umístění radnice
V zadání „Koncepce urbánního rozvoje Holešovic“ odevzdané v říjnu 2017 byl vznesen požadavek na umístění nové radnice pro Prahu 7. V našem řešení jsme radnici umístili do oblasti Vltavská do budovy stojící v těsném sousedství Negrelliho viaduktu. Výměra navržených ploch činila 6 650 m2.

Od doby zadání „Koncepce“ se plošné nároky na budovu radnice zvýšily. Nyní je Prahou 7 požadováno 10 000 m2. Původně navrženou budovu nechceme „nafukovat“. Proto se snažíme nabídnout jiné řešení. Je zde několik variant.

1. Radnice u viaduktu
Ke dříve navržené budově navrhujeme přidat plochy budovy přiléhající k Negrelliho viaduktu na jeho protější straně. Viadukt uvažujeme od první levobřežní podpory vybudovat ve směru k zastávce Bubny jako nové mostní těleso. Pod mostem pak může vzniknout velký krytý prostor, ze kterého se vstupuje do obou částí radnice. Další částí krytého prostranství je veliký prostor pro kola, jak jej známe z mnoha zahraničních realizací.

2. Radnice při Bubenské
Logickým pokračováním Hlávkova mostu je Bubenská ulice, široká městská třída. Na nároží s Antonínskou ulicí může být důstojné místo pro novou radnici.

3. Radnice u zastávky Bubny
Takto pojatá radnice by mohla přímo sousedit s novou železniční zastávkou Bubny. Budova by se mohla rozkročit nad kolejištěm a část krytých prostor určených pro vstup na horní úroveň nástupišť by mohla sloužit ke vstupu do veřejných částí radnice.

4. Radnice při ulici Za Viaduktem
Radnice by mohla vzniknout na lichoběžníkové parcele mezi stávající ulicí Za Viaduktem a novou ulicí, kterou projíždí trasa tramvaje. Čelo radnice by dominovalo vzniklému veřejnému prostranství. Také v tomto případě by občané měli blízko k tramvaji, vlaku i metru.

Parkování
Všechny nově budované domovní bloky v oblasti Vltavské a Bubnů budou mít společné podzemní parkingy a vjezdy do nich. V ulicích bude pouze nezbytné množství parkovacích stání. Otázkou je, jak vyřešit parkování pro novou filharmonii a galerii. V návrhu se snažíme chránit kvality veřejného prostoru, který tu může vzniknout. Proto zde neumisťujeme žádné vjezdové rampy, jak je známe z náměstí Republiky a jak je budeme brzy znát z Václavského náměstí. Vjezdové rampy žádné veřejné prostranství nevylepší.

Při přestavbě předpolí Hlávkova mostu se nabízí elegantní řešení, kam vjezd aut do podzemí uklidit. V půdoryse 1PP (úroveň 186 m) ukazujeme, jak za protipovodňovými vraty mizí vjezdové a výjezdové koridory k podzemním podlažím pod novou filharmonií a galerií. Kromě osobních aut zde řešíme také možnost odstavení zájezdových autobusů.
Podzemní parkování osobních aut může být propojeno s parkováním pod objektem radnice umístěným při novém Negrelliho viaduktu.

Protože nemáme přesné a úplné informace o hloubkách tunelů metra a jejich technologickém vybavení, držíme se raději v uctivém odstupu a parkovací plochy nad trasu metra nenavrhujeme. Na úrovni vestibulu metra (183,6 m), pod kterým dnes tunely reálně procházejí, máme pouze propojení obou parkingů. Při dvoupodlažním řešení parkingů, které nezasahuje pod stabilizovanou hladinu nedalekého říčního ramene (180,0 m) máme pod objekty navrženou kapacitu cca 850 stání pro osobní automobily a cca 11 odstavných stání pro autobusy.

Další parkovací stání jsou navržena pod domem, který by mohl vyrůst v „uchu“ dnešní mimoúrovňové křižovatky před jižní fasádou Elektrických podniků. Vjezd a výjezd máme nakreslen z ulice mezi El. podniky do přízemí nové budovy. Další vjezd se nabízí z vjezdu do podzemí nové filharmonie (úroveň 1PP 186,0 m). Za protipovodňovými vraty je připraveno jednoduché odbočení doleva a za ním již následuje vlastní parkovací podzemí nového objektu.

Zásobování
V zadání studie byl požadavek na prověření zásobování objektu. Budovu filharmonie obsluhujeme odbočením z hlavního tahu při jízdě ve směru z centra. Odbočením vpravo (těsně před novým železničním mostem) sjedeme novou ulicí podél východní fasády filharmonie z kóty 188,5 m na kótu 187 m. Na fasádě budovy filharmonie jsou vrata, která se odsunou a kamion zacouvá do zásobovacího dvora skrytého uvnitř budovy. Při vyjetí kamion podjede Negrelliho viadukt a zamíří podél fronty stávajících domů na Bubenském nábřeží k ulici Argentinská. Nová ulice je v principu pěší zónou a vjezd je dovolen pouze vozidlům zásobování.

Běžné zásobování budovy nové galerie předpokládáme z prostoru 1PP z úrovně 184,8 m. Zde je v prostorech určených pro obrátku autobusů umístěn zásobovací dvůr. Je pod uzavřením a mohou do něj zacouvat menší nákladní auta. Dvůr je nákladním výtahem propojen se všemi patry galerie. Zásobovací dvůr pro občasné překládky z kamionu je v 1NP na úrovni 192 m. Také k tomuto dvoru vede příjezd plochou pěší zóny. Zásobování touto cestou je výjimečné a pouze při přepravě větších exponátů.

Křižovatka nábřeží Kapitána Jaroše a Dukelských hrdinů
Při konzultacích nad rozpracovanou dokumentací jsme se s objednatelem dostali až k tématu této křižovatky. Je sice mimo hranici řešeného území, jak byla definována v zadání studie, ale s obsahem studie velmi souvisí. Již zde je možno kultivovat prostor nábřeží a rozumnější řešení křižovatky by Holešovicím jistě pomohlo. Navíc je křižovatka smutně proslulá pomníčkem od Krištofa Kintery, který připomíná tragickou smrt neúnavného propagátora cyklistiky Jana Bouchala.

Domníváme se, že řešení, jak křižovatku výrazně zlepšit, existuje. Navrhujeme tu ve směru od Strossmayerova náměstí zřídit zastávku vídeňského typu. Úprava tramvajové trasy vytvoří velký ostrůvek, kde může být případně umístěna tramvajová zastávka v opačném směru. Ostrůvek je tak velký, že je na něm možno vysázet skupinu stromů. Zlepšila se část křižovatky s odbočením aut do Dukelských hrdinů. Křižovatka je světelně řízena, stejně tak jako křížení tramvajové trasy s jednopruhovou komunikací ve směru ke Štefánikovu mostu. V prostoru křižovatky jsme naznačili jízdní pruhy pro cyklisty a dvě zastávky pro příležitostné zastavení autobusů nebo zřízení další plnohodnotné městské linky.

Kultivace prostoru pokračuje odbočením z Dukelských hrdinů do ulice Na Ovčinách. Dnes je to prostor zcela věnovaný dopravě. Auta tu projíždějí nebo parkují. V souvislosti se stavbou nového objektu v uchu křižovatky se nabízí řešení. Část parkovacích stání v podzemí objektu může být financována městem a sloužit obyvatelům Holešovic. Ulice V Ovčinách se potom může proměnit na městský prostor s širokými chodníky a dvěma alejemi stromů.

Zobrazení návrhu
V rámci ověřovací studie jsme zakreslili nejdůležitější principy návrhu. Zejména je podrobněji zakresleno řešení dopravy, principy parkingů, polohy zásobovacích dvorů a několik důležitých vertikálních propojení. Dispozice nové filharmonie rozdělené v našem případě do dvou objektů (sál filharmonie a provozní budova filharmonie), ani budova nové galerie, nejsou předmětem této studie. Studie měla za cíl ověřit prostorové vztahy v lokalitě a limity dopravních řešení.


Závěr
Studie „Filharmonie na Vltavské“ názorně ukazuje, co vše pozitivní by se na Vltavské mohlo v budoucnu udít. Jsme přesvědčeni, že propojení města s řekou a vytvoření krásného nábřeží je přístup hodný tohoto století. Domníváme se, že vedení města by mělo mít ambice vytvářet důstojné prostředí a napravovat chybná rozhodnutí, která v minulosti tvář města poškodila. Vedení magistrály středem města takovým chybným rozhodnutím bylo. Napravování chyb by nemělo končit na Václavském náměstí u Muzea, ale mělo by pokračovat přes Florenc, Holešovice, Holešovičky až k Bulovce. V případě naší studie se detailně věnujeme oblasti Vltavské.

Z hlediska automobilové dopravy je to mimoúrovňová křižovatka v předpolí Hlávkova mostu. Některými odborníky jsou navrhována polovičatá řešení: „tuhle půlku křižovatky zachováme, tuhle upravíme…“. Domníváme se, že podoba křižovatky, jak ji známe dnes a kterou přinesl konec 70. let minulého století, má zmizet do nenávratna. Má být nahrazena normálními úrovňovými křižovatkami. Doprava ve městě se má přizpůsobit městu a nemá vytvářet dopravní koridory. Tvrdíme, že investice do dopravní infrastruktury uvnitř města má být zároveň investicí do kvalitního veřejného prostoru. Jednoznačnou podporu má mít rozvoj veřejné dopravy.

Obdobný problém jako jsou investice do staveb určených automobilové dopravě a jejich dopadu na kvalitu veřejného prostoru, jsou investice do železniční dopravy.
Argumentace, kterou často slýcháme, směřuje k tomu, že na nic nejsou peníze. Domníváme se, že v případě tak citlivého místa, jakým je předpolí Negrelliho viaduktu, a při posouzení možnosti jeho dalšího rozvoje nemůže společnost akceptovat řešení železnice na zemním valu. Tvrdíme, že pokračování Negrelliho viaduktu má být provedeno novým mostním tělesem. Tvrdíme, že je třeba železnici připravovat v souvislostech budoucího města. Investované peníze se v místech, kde se budou denně pohybovat desetitisíce lidí, vyplatí. My se naším návrhem snažíme bojovat za to, abychom pokračovali v důstojném rozvoji Prahy tak, jak to dokázali předcházející generace.

Pokud někde hledáme prostor pro umístění něčeho tak výjimečného jako je budova nové filharmonie, musí na tom spolupracovat všechny složky řízení města, ale i státu. Budova filharmonie v hlavním městě je stavbou celoměstského, svým přesahem ale i celostátního významu. Shodu musí najít městská část, magistrát, ale i ministerstvo dopravy. Stále jsou otevřené všechny možnosti. Nejsou realizovány žádné nové stavby, které by učinily zlepšení celkové situace na Vltavské nereálným. Je to jen otázka dohody a přeprojektování některých staveb, které jsou zatím jen na papíře. Jejich zhmotněním se ale některé možnosti uzavřou a šance bude promarněna.
Ještě je čas…

V Praze dne 28.2.2018
Jaroslav Zima