2015 Smíchov Sever

Vyzvaná neanonymní soutěž řeší část území bývalého nákladového nádraží Smíchov. Architektonický návrh by měl, řečeno slovy zadání soutěže, zachovat charakter rostlého města a v rámci jednoho bloku by měl být řešen tak, aby z něj byla patrná různorodost jednotlivých objektů tvořících domovní blok. Takovouto formu zadání vítáme, neb jsme přesvědčeni, že právě to je cesta k vlídnému a obyvatelnému městu. Cesta k tomuto cíli začíná u urbanistického řešení lokality. Zde bychom si, oproti zadávacímu regulačnímu plánu, dovolili navrhnout několik úprav, které vyplývají z našich dlouholetých zkušeností při projektování Smíchova. Na počátku devadesátých let jsme zpracovávali urbanistické studie pro toto území, v pozdějších letech jsme se podíleli na vzniku areálu Anděl City (území mezi Plzeňskou, Radlickou a Stroupežnického), obchodního centra Nový Smíchov a několika dalších samostatných staveb, z nichž poslední je stavba sídla internetového vyhledávače Seznam v Radlické ulici, stavba organizovaná francouzským developerem. Z hlediska urbanizmu jsme se území Smíchova věnovali i v rámci výzkumného úkolu zadávání územních plánů zpracovávaného FA ČVUT v minulém roce.
Z našich zkušeností, vycházejících zejména ze stavby areálu Anděl City projektovaného pro rakouského developera UBM, si dovolujeme nabídnout zvláště princip zástavby městského bloku tvořeného domy menšího měřítka, na úrovni podzemí však propojeného společnými parkingy. Tento princip se, ke spokojenosti investora, podařilo zrealizovat. Areál se stal oblíbenou a navštěvovanou pražskou adresou.
Východiska úprav regulačního plánu
1) Historickou osu smíchovské zástavby tvoří od severu k jihu Štefánikova a Nádražní ulice. Na severu navazuje na Újezdě na Karmelitskou ulici a na jihu kontaktuje návrší se zlíchovským kostelíkem. Osa má směr a dá se říci, že i cíl.
2) Většina významných veřejných prostranství je jako korálky na niti navěšena na této ose. Je to náměstí Kinských, Arbesovo náměstí, náměstí 14. října a Anděl. Může to být nové náměstí pod Knížecí, náměstí u viaduktu a zkultivovaný prostor před Smíchovským nádražím. Pěší zóna, boulevard, může být příjemným doplněním přediva vztahů. Doporučujeme vývoj území respektovat a pěstovat. Významná veřejná prostranství umisťovat do bezprostředního kontaktu s touto osou a tím podporovat její vyznění.
3) Vnitroblok a jeho řešení může být alternativou k rušnému prostoru ulic a náměstí. Navrhujeme proto spojení menších bloků do bloků o větší velikosti. Mezi fasádami s větší odstupovou vzdáleností, umožňující lepší proslunění bytů, budou uvnitř bloků založeny parkové plochy.
4) Nová zástavba by mohla (zejména ve vztazích širšího území) pomoci zacelit jizvy na struktuře města způsobené dopravní infrastrukturou. U připravovaných dopravních staveb by se neměly opakovat chyby minulosti. Pouze v případě, pokud bude zástavba projektována spolu s řešením dopravy, dosáhneme města, v kterém budou všechny prvky ve vzájemné rovnováze. Domníváme se, že zástavba Smíchova má co nejtěsněji navázat na Radlické údolí a propojit se s ním. Tím, že zmizí prvky periferie z bezprostředního okolí smíchovské zástavby, získá místo další přidanou hodnotu a tedy i svou cenu. Periferií jsou rozuměna obrovská území pohlcená dnešními či chystanými dopravními stavbami. Takto vnímáme vyústění tunelu Mrázovka na Radlickou ulici a celé nešťastné řešení dopravy při ústí Radlického údolí. Vybudování nového autobusového terminálu a jeho napojení na okruh a Radlickou ulici atmosféru místa nevylepší. Dle našeho názoru je vhodnější ponechat část městských autobusů na Knížecí a meziměstské linky spolu s parkovištěm P+R přesunout do terminálu Jinonická, do blízkosti stanice metra a zastávky železnice.
5) Území učinit prostupným. Spíše než podloubí užívat pasáží a průchodů, což jsou typologické prvky, které pokládáme v daném urbanistickém kontextu za příhodnější než podloubí, která by měla být navrhována v samém centru zástavby a na frekventovaných trasách. V území je ve směru západ - východ veden alternativní průchod skrze všechny tři navrhované bloky.
6) Doporučujeme věnovat se zevrubnému zkoumání šíře uličního prostranství a velikosti a situování ploch náměstí a parků. Na příkladech pražských ulic se ujistit o zvolené velikosti profilu veřejného prostranství.
7) Pečlivě sledovat rozdělení městských bloků na jednotlivé visuelně odlišné objekty. Precizně pracovat s měřítkem domů, včetně plastičnosti fasády s důrazem na její výšku. Nevytvářet monotónní plochy fasád a jednotnou římsu pro celý městský blok. Městský blok musí tvořit více domů, nikoliv jeden dům. Pro pocit příjemného bydlení v ulicích se stromy či v domech s výhledem do parkových ploch doporučujeme ověřenou pražskou výšku okolo šesti, sedmi pater.
8) Pokud je to možné, respektovat stavební historii místa. Ponechat v území artefakty původní zástavby a učinit z nich součást urbanistického řešení. Spolu s tím pracovat s přirozenou terénní nerovností. Morfologii terénu a stávající stavby využívat v základní kompozici urbanistické struktury. Viz například optické propojení Nádražní ulice přes prostor nového náměstí do Bieblovy ulice a nad ní vykukující věže kostelů při ulici Nad Václavkou.
Uvedené důvody nás vedly k úpravám zadávacího regulačního plánu a návrhu zástavby jak je dokumentována na předkládaných vyobrazeních.