1999 Václavské náměstí 33
Václavské náměstí 33
Místo: | Praha, Václavské náměstí 33 |
Klient: | PCS s.r.o. |
Architekt: | D.A. Studio |
Autor: | Tomáš Prouza |
Spolupráce: | Sabina Měšťanová, Josef Zumr |
Využití: | kanceláře, obchody, bydlení |
Realizace: | 1996 - 1999 |
Vizualizace: | D.A. Studio |
Fotografie: | Robert Spousta, Petr Mazanec |
Dům s kancelářemi, obchody a byty. Václavské nám. 33, Praha 1 (1993-94, projekt)
Stavět na Václavském náměstí patří pro každou architektonickou kancelář k prestižní, ale zároveň velice obtížné práci. Na jedné straně je velký tlak investora na maximální využití ploch a objemu domu, diktovaný cenou pozemku, na druhé je pečlivý zájem města a veřejnosti, aby náměstí nedoznalo změny a úhony. Parcelace Václavského náměstí vznikla ve 14. století a jeho bloky jsou jedny z největších ve městě s rozměry cca 200m x 300m oproti cca 100m x 100m běžných bloků 19. století. U mimořádně úzkých a hlubokých parcel (23-30m x 100m) nastává problém, jak vyřešit jejich zásobování a jak navázat s novou stavbou na stávající objekty ve vnitrobloku. Zásobování zde může probíhat buď přes cizí parcely, nebo přes Václavské náměstí.
Vyřešení problému nepřinese zpravidla projekt jednoho domu, ale je třeba formulovat filozofii, jak dopravně a architektonicky řešit budoucí vývoj celého náměstí. Během projektování jsme byli závislí na těchto teprve se tvořících názorech a kromě vlastního projektu jsme byli požádáni a zpracovali jsme i regulační studii bezprostředního okolí. Oproti obecným zásadám uliční regulace nelze u těchto mimořádně velkých bloků stanovit obecně platná pravidla: každý blok v blízkosti náměstí je jiný, architektonicky individuální a je třeba ho řešit jinak.
V našem projektu jsme se pokusili založit systém jasně definované základní podélné osy a na ni navázaných příčných křídel, která by mohla pokračovat i na vedlejších parcelách. Zásobování jsme ověřovali ve variantách z několika možných směrů zároveň. Výsledným řešením je obsluha z ulice Politických vězňů. Za pozitivní zlom v diskuzi považujeme rozhodnutí, že není nutné pod každým domem vytvářet samostatné 3-4 podlažní podzemní garáže. Cílem je naopak určitým způsobem limitovat počet aut v centru. Tím se Praha začíná připojovat k trendu, který rozběhla města jako je Mnichov, Berlín nebo Vídeň.
Projekt patří k naší oblíbené kombinaci stávajícího domu s frontou do náměstí a nového domu ve vnitroblokovém prostoru. Staré a nové se dostává do určitého souznění, kdy se domy vzájemně doplňují a obohacují. Klasicistní, památkově chráněný, dům prochází rekonstrukcí a kontrastuje s novými intenzivně využívanými křídly uvnitř bloku. Ta jsou řešena konstrukčně jako železobetonový skelet se strukturálním zasklením čirým sklem s parapety z pískovaného skla. Programem je klasický polyfunkční městský dům s technickým a parkovacím suterénem, souvislou prodejní plochou kompaktně využívající celou parcelu v 1. a 2. NP. Nad tím jsou příčná křídla kanceláří a v jejich 7. a 8. NP bytová část, která koresponduje s jemností a bohatostí existujících hustě zastavěných srostlic vnitrobloku.